Duchovní vyprahlost

Duchovní vyprahlost

Ó, Pane života, sešli mým kořenům vláhu.  (Gerard Manley Hopkins)

Nedávno se mi do rukou dostala malá knížečka s názvem duchovní vyprahlost. (od Waltera  Trobische)

Když říkám náhodou myslím tím opravdu náhodou. Neměla jsem zrovna nejlepší období a v knihovně jsem hledala nějakou úplně jinou knihu. Tahle na mě padla úplně z nejvyšší poličky. Přečetla jsem si její název a bylo mi úplně jasné, že je to zrovna to, co teď potřebuji.  Ne, že by mi úplně pomohla, ale byla to jakási cesta jak dál a hlavně kudy.

Určitě každý z nás si něčím takovým už prošel nebo prochází. Často to vypadá jako bychom došli na spleť různých cest, nevěděli kudy dál a ještě ke všemu se začlo stmívat..,potmě se moc daleko dojít nedá, a tak se usadíme u jedné z cest a čekáme. Nic nevidíme nic necítíme, jenom obrovský smutek z toho, že bychom chtěli jít, ale nevíme kudy.

Z knihy:

Abychom mohli překonat duchovní vyprahlost, musíme nejdřív pochopit její příčiny.

1.hřích

2.“podvýživa a ochablost“(V duchovná oblasti může podvýživu způsobit nejen nedostatečný přísun, ale také nedostatečný výdej. Ti, kdo hodně berou, musejí také hodně rozdávat.)

3.“ Přejídání a přepínání“

4. Lhostejnost k vlastnímu tělu

5. Ztráta rovnováhy

Obvykle jde o příčinu takovou jakou bychom vůbec nečekali, jako by jsme si to nechtěli ani přiznat, že to může být zrovna kvůli tomuhle.

„Ta nemoc není k smrti“ (J 11,4)

Může nás těšit pomyšlení, že utrpení z toho, že Bůh se zdá daleko, je možné jedině proto, že jsme jindy prožívali jeho blízkost.

Viděno z Božího pohledu : On je nám vždy stejně blízko, blíž než naše vlastní kůže, ať to cítíme nebo ne. Jeho vztah k nám je nepřerušovaná čára.

Znovu a znovu se musíme probojovávat jalovými místy v naší přerušované čáře. Znovu a znovu Bůh chce přijít. Každá poušť v sobě nese slib nového adventu: „ On pouště obrací v jezera a vyschlou půdu v prameny tryskající. A tam pak usadí hladové, aby tu položili základy pro město vhodné ku přebývání. A aby tu oseli pole a osázeli vinice a z plodů jejich těžili. ( Ž 107, 35-37)